Z hodiny

Včera v literatuře jsem slyšela novou báseň. Recitovala ji najednou a mimoděk naše šílená profesorka. Až po chvíli poslouchání jsem zjistila, že verše nejsou verši, že jen profesorka mluví k mému punkovému spolužákovi. Ale stejně se mi nová báseň líbila.

Včera jsem ve sněhu
našla tvoji rukavici
s ustřiženými prsty

Zřejmě ale
nepatřila tobě

(A pro ty, komu jsem to už nadšeně neřekla. Přijali mě na výšku, scénáristika, režie.)

Mrtvá

dočista mrtvá, Dejve.

Vám šesti

Děkuju! <3

Bum, bum, bum

Sleduji v televizi soutěžní program Pět proti pěti, kde byla otázka, jaký dárek udělá radost pirátovi. Odpovídalo sto lidí a ani jeden nezmínil rum. Styď se, národe.
Náladu mám: fšíííí
Těším se: do čajovny a zítra mám pět volných hodin po sobě!

z čajovny

Možná byste o něm řekli, že je marnivý. Hlupák, který ztrácí čas. Křídové střípky měl i ve vlasech a myslím, že se je ani nesnažil vytřepat.
(Ale kde je to důležité)
Jeho dílo mělo řád, čáry byly mořem a taky trávou, oblaky i zajíci, žily svým světem a rozumněly a dýchaly. A on byl s nimi.
(I tehdy když déšť jeho bílý svět poslal na jiné místo)

- a to já když jsem byla teď v Řecku tak tam byl takový fajn kluk a ten za mnou furt dolízal
- on te lízal
- no a on se jednou opil a byl pak s jednou fakt hnusnou holkou a všechno mi to popisoval byl to hrozný úchyl
Dobrá čajovna, dvacátýšestý říjen, stolek naproti

Seděl sám na konci zeměkoule a kreslil křídou na zem nebe. Na druhém konci zeměkoule jsem byla já. Byl tak daleko a já až příliš nadosah stolku naproti.
(Na světě existuje 6000 jazyků)