Do boje!

Článek to bude slabší, neb můj mozek vypověděl službu před několika hodinami a taky jsem se před chvílí vzbudila, ale to nic nemění na tom, že je 0:14.

Začnu tradičně:

Kapky potu vytvoří říčku,
stékat budou dolů
do dolíčku!
Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte.

NEMŮŽU SE TÉ PÍSNIČKY ZBAVIT!
A ANI TAHLE MI NEPOMÁHÁ +++mič+++

Byla jsem s Okym na své první dřevárně a bylo to moc báječné. Neproměnila jsem se ani v andělsky krásnou šermířku ani v démonicky krásnou nemrtvou:D Byla jsem z vlastní vůle na postu „fotografa.“
(Ale příště pojedu. A budu skřet! Protože když jsem se ráno vzbudila, měla jsem z vlasů jedno velké přírodně-dredové hovínko, stačí doplést listy a větvičky. A bude.)

Akce byla dvoudenní. V pátek večer jsme na místo dorazili s písní Arnieho mazáků a pustili se s Listrovou chutí do pití:D Společnost lidí, která se sešla u ohně, se jen tak nevidí a mohla jsem si s nimi tolik moc co říct. Kluk, co byl upír a měl jméno dlouhé na papír A5, které si ani nepamatoval a uměl jen jeho zkrácenou verzi.
(Jeho bratr měl jméno na A4 a přítelkyně jeho bratra taky tak:D Kam se hrabe Princezna Konzuela Banananemok.)
Tak akorát jsme se opili myslím všichni. Vzpomínky mám na slivovicové maté – které žilo! A taky na maršmeláky v podivném lihu:D Spala jsem s miláčkem ve stanu a zpívali jsme si:
Kapky potu vytvoří říčku,
stékat budou dolů
do dolíčku!

Další den byla bitva. Ještě doma jsem z ní měla trošku strach, myslela jsem, že se budu moc nudit a čekala proto, že Kerouac celý padne. Ani nebyl vytažen z batohu. Bitva byla moc zajímavá, já jsem první půlku zůstala v pevnosti lidí spolu s králem Sikou a pár dalšími. Ale sami jsme nebyli, do pevnosti chodili ti, co v bitvě zemřeli a tak jsem udělala vodní dýmku a stala se tak světlým bodem v jejich dřevářské smrti.
(Oky umřel desetkrát.)
A někteří ani po uplynutí času své smrti do bitvy nechtěli. :D
Já jsem se ani moc nehýbala, měla jsem vyzuté boty a tři hodiny neopustila karimatku. A bylo to báječné!

A tak nějak. Návrat do reality byl smutný.
(Pán na přechodu si ani nevšiml, že má dávno zelenou. Jak by taky mohl, když konsternovaně civěl na oblek mého Ubláčka.)

Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte. Líbíte se mi líbíte.

Zápich: Jedna milá slečna mi řekla, že by chtěla, abych byla její sestra. Mám prý moc hezký hlas a jsem hrozně hodná a vtipná. :D:D:D:D:D

Král lidí - Sika. Na téhle fotce je hrozně rozkošný. (Na všech ostatních drží v ruce flašku Metropolu:D)

Král nemrtvých - Čamlík, úplně moc skvělý člověk. Jedno děťátko, co se přišlo s maminkou podívat na bitvu, rozbrečel tak moc, že nešlo utišit:D

Kostými nemrtvých byly přesvědčivé a děsivé.

Doufám, že dnes v noci nebudu mít nemrtvé sny:D

Toto je můj známý upír! Z jeho jména si napamatuju ani první část používané části:D Hrozně byl v bitvě zapálený. Je to blázen. :)

Zabíjení je náš hit!

Z bitevní vřavy jsem vybrala zahájení.

A mého Ubláčka. Tady bojuje...

A tady je nějakou chvíli mrtvý. Jeho vrahy jsem pomstila!

Jde ze mě strach. Uuuuuu. Do dolíčku!

A tohle bohužel není má sestra, ale chtěla by být. Evča, člověk, kterého bych podle vzhledu nikdy netipla na dřevárnici... :)

Líbíte se mi líbíte. <3>