pondělí 10. března 2008

Guillaume Apollinaire - Alkoholy

Trvalo to nějaký čas, než se mi podařilo opít se Apollinairovými Alkoholy. Aby se člověku volný proud dávných myšlenek líbil, musí vypnout svůj svět, vrátit se
(zpět)
do Paříže, kde se právě rodí 20. století a ponořit se do toho jeho.

GUILLAUME APOLLINAIRE
Alkoholy

Mně se to paradoxně podařilo v den, kdy jsem měla s knihou namířeno zpět do knihovny. Alkoholům jsem dala poslední šanci dnes během volné hodiny. Básně, které se mi předtím zdály vzdálené a cizí, jako by se najednou rozčeřily a zrcadlily mi v sobě mimo Apollinairových zkušeností i ty mé.

Žena se po zahradě častokrát
Prochází sama
A když jdu kolem po cestě jež lipami je vroubena
Pohlédneme vždy na sebe
(Annie, úryvek)

Hlavním tématem Alkoholů je klasicky láska. Nedivím se tomu, i mé asociace jí jsou plné. Apollinairova láska je různá; snová, naplněná, plná naříkání, smutku nebo zdroj bolesti.

Masku hru na jiné iluze záměny
Učiňte Pane ať jednou se zamiluji
(Poustevník, úryvek)

Apollinaire se snaží zachytit mezi verši čas, který však slovy jen prchavě protéká jako by byly bizardním cedníkem.

A odvraceje zrak od prázdna do budoucna
Vidím svou minulost růst v sobě do jsoucna
(Průvod, úryvek)

Otevřete dveře ty na které s pláčem buším
Život je proměnný jak řecké úžiny
(Cestovatel, úryvek)

Rovněž častým je ve sbírce i prvek hřbitova, který však mnou není chápán jako symbol smrti a konce, ale naopak něčeho, co přijde potom, dalšího jiného života. V básni Dům mrtvých vzkřísí v podivné představě celý hřbitov. Mrtví se začnou veselit společně s živými. Tančí, opíjí se. Mladý student žádá o ruku mrtvou dívku.

Nebe i země pozbyly
svůj fantasmagorický ráz

Mrtví se radovali
Smáli se svému stínu a pohlíželi naň
Jako by to doopravdy
Byl jejich minulý život

*

Dovolila studentovi
klečícímu u jejích nohou
Hovořit o zásnubách

Budu vás čekat
Celičký váš život
Odvětila mrtvá
(Dům mrtvých, úryvky)

Zajímavé je, že interpunkci vyškrtal básník teprve v korekturách; zdůraznil tak niterný rytmus myšlenek a citů, který není svázán jakýmkoliv znaménkem.
Za krásná básnická spojení (namátkou:

Srdce jim vržou ve veřejích
(Marizibill, úryvek))

může samozřejmě také bravurní překladatel Petr Kopta.

Neříkám, že se mi líbila každá báseň, naopak do spousty se mi proniknout nepodařilo, ale i tak zůstane člověku, jenž vymyslel i báseň Chorovod, čestné místo v mém srdci.

Chorovod

A splývavý chór vod kvil vilných rohů v mlhách

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

http://ld.johanesville.net/apollinaire-01-alkoholy?page=1