Gambrosius poprvé

Od středy večer jsem zašila obrovskou smršť zážitků. Čas, zastavit a napsat aspoň něco, mám vlastně až dneska ráno. (Před tím než půjdu fotit maminčiného sněhuláka:D )

Nikdo mi to nevěří, ale opilost literaturou mi vydržela do čtvrtka, kdy jsem dojala nejlepšího kámoše dortem. (A to on pochvalu dává velmi zřídka. Vlastně ani včera nic neřekl, ale byl skvělý.) A já jsem se postupně začala opíjet štěstím. Protože jsme na celý veliký dort byli jen dva, vzali jsme ho sebou na pivo. Bratř ani na přenos nechtěl z dortu vypíchat sedmnáct Froindů a sto Ambrů.
Ale protože Fond přijel tajně, musel taky brzo odjet, aby rodiče nepoznali, že jejich nemocný syn nebyl doma. Stejně to nestihl, ale to už sem nepatří. Já jsem na sebe přenesla jeho narozeninovou náladu, protože on už si ji užít s lidmi nemohl. A s hutným čerstvěosumnáctiletýmadortempovzbuzeným rozpoložením mi hráblo. Stal se ze mě fantom lásky.
Ve výtvare jsem vyrobila šest speciálních Valentýnek. Všechny byly krásné, růžové, odfláklé a křivé. Když jsem je vytvářela netušila jsem, jak se později zasmějem. Do mého plánu jsem zapojila i Leňu, a tak se stalo, že na koncert mých spolužáků (Gambrosius – Metallica revival: turné live shit) jsme přinesly i papírové masky se dvěma ananasama, které se staly naší superhrdinskou identitou.
(Bavilo nás, věnovat opilým lidem šílené myšlenky, že by už fakt neměli pít, když vidí, že mají lidé kolem nic z očí ananasy.)
Vyběhly jsme jako Fantómky ven a hledaly někoho, koho bychom mohly obdarovat láskou. Letěly jsme podchodem, když tu se zpoza rohu vynořila opuštěná postava.
„Húúúúú!“
„Jsme fantómové lásky.“
„Húúúúú!“
„Na!“
Podaly jsme mu přáníčko a zmizely. Odmaskovaly se a dělaly jako by nic.
V tom přáníčku bylo napsáno:

Na svatého Valentýna
zamrzne
i kolo u mlýna.

Podobně to proběhlo ještě pětkrát. Leně se povedl vtip, který mě shodil ze židle, a který shodil ze židle i Toma, když jsem mu ho řekla. :)

Pak byl koncert a kluci se hrozně vytáhli. Celé jsem to nahrávala. Hudbu Metallici ráda nemám, ale je miluju a hrozně moc jsem jim fandila. (Ten večer jsem fandila úplně všem. Jednu holku moje fandění rozplakalo smíchy.) Třičtvrtěhodinový záznam dám na internet, až mi to někdo pomůže přetáhnout z kazetky do počítače.
A jedno moudro na konec: Štěstí a láska. Dávejte si na ně bacha, ale hlavně si s nimi pořádně zachlastejte. :P

No a včera jsem se dostala do sklepa. :D :D

Poslouchám: Leoše
Nálada: Dost divná
Těším se: K Lellince♥ a na Oldies disko, kam půjdu večer
Hádanka dne: Jaké jídlo je nejchutnější?
Zápich: Budu chodit tancovat. Rovnou v pokračovacích. Nepamatuji si nic. A nejsem elegantní.