Malý princ naštěstí nelevituje

Mám za sebou prapodivnou noc. Noc filmových nadějí. Spát jsem šla až po tom, co jsem si nadělila asi třicet filmů, (z nichž se nám líbila slabá desítka a silná desítka se nám naopak extrémně nelíbila. Dokonce, když se konečně objevily ve filmu o levitujícím děvčátku závěrečné titulky, všichni jsme zatleskali a bouchli banánové šampáňo. Tak moc jsme se u toho trápili,) prošla se s Leňou po spícím a čerstvě se probouzejícím Zlíně (nadělily jsme během procházky dvě zcela nečekaná překvapení mým spolužákům, a i když nás nohy sotva nesly, musely jsme na konci naší dvou hodinové procházky utíkat dešti.)
Byla to stejně moc zajímavá noc. Dozvěděli jsme se, že kouření skutečně zabíjí – vždycky jsem si myslela, že je to říkáno jen tak, ale dnešní zkušenost mě přesvědčila, i když pozor si musí dávat hlavně zamilovaní kluci po tom, co políbí svého přítele! :) se nesmí zasnít a všímat si projíždějících aut. Taky už víme, že se dá provádět sex třeba i na mrtvolách a že nemáme brát drogy, ale absint pít můžem.
Nejvíc se mi líbil animovaný film o loutce uvězněné v krychli. Nevím, jak se jmenoval, ale jeho závěr mě nutil a pořád nutí přemýšlet.
Získali jsme novou hlášku: Levituj! a tolik dobrot, co se u nás sešlo, jsem viděla po hromadě vždycky jen v supermarketu. Jsem ráda, že jsem se nenakazila Lenčiným prokletím a bylo to takové, jaké to bylo. Víc podobných nocí!

(„Budeme ti, Michale, říkat Mišulínku. A postupně to budem zkracovat.)

Jsem: Vyspaná :D
Jsem: Spokojená
Jsem: Ráda
Budu: Režisérka :D

~♥~

Rebelka si přála znát začátek po konci, odpovídám jí takto. Za beta-read děkuji Morrigan a přeji jí veselé narozeniny.

Návrat

Slyšela ho dávno předtím, než k ní přistoupil.
„Dobrý večer,“ pozdravil ji, ale květina se na Malého prince neobrátila.
„Někoho vám chci představit,“ nenechal se odradit, ač v duši zaplakal.
„Koho?“ zeptala se po chvíli. Snažila se, aby její otázka zněla nenuceně, ale Malý princ si všiml, jak se jí rozechvěly okvětní lísky.
„Podívejte se sama,“ nabídl jí a ona se konečně otočila. Malý princ, překvapen její krásou, ze sebe nedokázal vydat hlásku.
„Beránek?“ podivila se květina. „Děkuji, budu se snažit být k němu milá.“ A protože chtěla ukázat, že není zaskočená dodala: „Ubránila jsem se i tygrům.“ V duchu doufala, že neodhalí její lež, ale ten na ni jen bez hlesu upíral zrak.
„Jste ještě krásnější, než když jsem vás opouštěl.“
„Taky jsem jediná svého druhu v celém vesmíru.“
Malý princ na to neřekl nic, jen se usmál.

(„Podívej,“ ukázala na beránka, „chce si hrát.“)