neděle 17. února 2008

Pětiboký kůň přišel se mi smát

Značkové postavy bez známky pohybu
jen děsí.

Čáru obkreslím barevnou podrážkou
a potom ju smažu.

Prázdný pokoj bez židle.
Tam.
Jinde.
Někde.
"Tak kde je?"
"Co? Ta židle?"
"Není to tak snadné."

A značkové hlavy se stále nehýbou.

Žádné komentáře: