Ještě si na to vzpomínám. Seděli jsme s Gigim v zakouřeném pajzlu, poslouchali mnou vydupané nádherné Smokie a jeho zvracící Soufly a filosofovali o tom, že ať je historka jakákoliv, každý (kdo je malinko normální) ji vždycky nafoukne – (a hned jsme konstatovali, že Cd-hráč* Peťa nepřežene nikdy nic. (Ani kdyby mu dali neoprénový oblek v rozkroku vystřižený a vypustili ty zuřivé, divoké bestie.)Než se ale dostanu k jádru věci, na chvíli se zastavím u příběhu mé aktovky. Není to pro článek ani trochu podstatné, ale je mi líto tak hezkou myšLenku zase ztratit v jiných (šedivějších) myších.
Už jako malá necopatá Martinka (poznamenaná jen sledováním telenovely Miami Sands), jsem začala lovit slova TĚCHVELKÝCH dětí. Jedním z těchto VELKÝCH slov byla 'Haksna'. Samozřejmě, že se jednalo o 'Aksnu', to jsem ale netušila a suverénně nazývala dál můj batoh s pelikánem (hloupě) Nohou. Ale i toto slovo z mého VELKÉHO slovníku časem zmizelo. Myslím, že dnes je v něm snad jen Čeják, ten ke mně přilnul, a i když mě kamarádi prosí, ať to neříkám, čejáku pořád dál.
No ale…
Moje Ha—aktovka dneska snědla pecen z buchtami, pak se dala do mámi, než jsem se nadála spořádala všechny učebnice a vrcholem všeho si dala v knihovně desert Coelho Jedenáct minut, Apollinairovy Alkoholy, Enquistového Svrženého anděla a jako třešínku sedmisetstránkovou Sophiinu volbu. Zastavila se na konečné váze stopadesáti kilogramů.
Moje záda se bez mého vědomí rozhodla, že teda ten poslední lístek na trolejbus už mám dost dlouho a bezpodmínečně trvala na tom, že se svezem.
Na zastávce jsem potkala kamarádku z Naděje (středisko pro mentálně zaostalé lidi) a byla jsem hrozně ráda. Peťa se nechce nikdy vdávat. A moc ráda zve kohokoliv kamkoliv. Mě už pozvala do Prahy a na dovolenou k moři. Dneska mě pozvala na diskotéku. Kdo ví, třeba půjdu.
To by mohlo stačit. Historku o tom, že jsem si v první třídě chtěla vyměnit vlasy s Tomem, schovám na horší časy.
Právě poslouchám: Myšlenky
Zápich dne: V grafice jsem udělala hrozně moc růžový reklamní leták na rtěnku ++tady++
Dnešní úspěchy: Optická písemka napsaná na jedničku
Dnešní neúspěchy: Zjištění, že moje optická písemka vlastně vůbec není správně.
Víte co, zakončíme stylově a zvesela básní mých spolužáků zabavenou fyzikářem, který má dva syny: Sinuse a Cosinuse.
Rovno přes to hovno.
Cd-hráč = Peťův překlad slova Cd-player.
9 komentářů:
Tak ty deš na dýzu, jo? Neopren není potřeba, Mants...stačí rybí pasta a tůňka plná pyraní, však víme;). ...a...cd-hráč je super. Mimochodem, haksna, tož to je po brněnsky, ne?
:) Nevím, asi. :D :D Hej já se tu úplně zabydluju, už mám i anketu. No pání... :D
Jen se bojím u tebe na lj komentovat, máš tam všechny moc vip. :D Ale já se časem obrním, čtu vše. ;)
Už se těším na příběh o vlasech. ;)
(Víš, co mi vadí tady na těch komentářích? Že musím furt opisovat nějaký kód a že jméno mi to píše s malým l na začátku. No fuj.)
S kódem ni neudělám, ledaže by ses přihlásila (nějak to jde) já už nic opisovat nemusím.
A malé l neopravím už vůbec. Jinak tu jsem nadšená...
Škoda...
Já jsem nadšená na el džeji...změnila jsem si layout, jak jsem chtěla a dokonce už vím jak ce to dělá^^... Jediné, k čemu mě to vip neutí, je trochu víc přemýšlet nad články :D. I když myslím, že to nebude moc platné. Chci být sama sebou, je to můj blogís!!! (muhehe, já to slovo neřekla). Jen hezky pište, holky, na lj mi moc schází vaše komentáře D: .
Tak jsem se rozhoupala. A budu hlodat dál, neboj. :) Možná to bude mít i hlavu a patu, když kolem chodí ti vípíci. :)
Haksna se používá i na Ostravsku :-) A jinak jsem se pěkně zasmála.
A říká se na Ostravacku: Ostravaci to su ptaci, maju kratke zobaky, požiraju chrobaky, nebo to je rozšířené jen všude kolem? :D (Mám Ostravu ráda, neber to jako nějaký útok, jen mě to zajímá.)
Okomentovat